Jmenuji se Lenka Schillerová a můj vztah k vlasům, jakož i k ostatním částem mého tělesného i netělesného já formovalo (jak už to tak bývá) nejen moje dětství, ale i výroky nejbližšího okolí, média i obálky časopisů. A v rámci zrání já sama.
Moje hříva byla vždycky neposlušná a roztěkaná. Stejně jako moje blíženecké Já. Vlasů jsem měla vždycky spoustu („vlasů na tři hlavy“ vykřikla u mne každá kadeřnice a příplatek za hustotu na sebe nenechával čekat). Byly a jsou silné a husté a barva se z dětské platiny už dávno změnila ve zlatý med, do kterého se snaží probojovat už pár let stříbro. Přestože si na takové atributy nelze ani trochu stěžovat, býval můj vztah k vlasům ambivalentní. Nedržely v nich gumičky, jen ty z černé gumy byly sázka na jistotu, překryté červenou beruškou na další gumičce. Jak ty uměly trhat vlasy… Používala jsem naštěstí už jako dítě díky svojí hodné mámě žlutý voňavý kondicionér od Palette Vital, ten smetanový pro narušené vlasy z těch několika mála dostupných v 80. letech. Jinak by vlasy nešly rozčesat a zkrotit. (A dětská vzpomínka na jeho vůni způsobila, že teď po letech miluji masku/krém Linden Calendula Treatment od Eminence Skincare nejen kvůli složení a účinkům, ale i kvůli velmi podobné vůni….) Druhou silnou vzpomínkou byla vůně laku na vlasy Schwarzkopf, který byl položený v dosahu mých zvědavých očí na poličce skříňky ve školce. A moje touha být co nejdřív „už velká“, abych mohla tyhle věci používat… 
Proto i teď po letech v poradenství ráda maminkám doporučuji pro rozčesání vlásků hlavně hydrolát, který bude opravdu příjemně vonět, a to ten z růže damašské, protože vím, že se na vůně dětství i o mnoho dekád později bude s láskou a nostalgií vzpomínat. A dětství má být vzpomínkou nejkrásnější…
Zpět k vlasům: Kondicionér byl velmi rozumným rozhodnutím pro můj typ vlasů, který by jinak nešlo učesat. Táta, metodický a systematický manuálně zručný Býk, mě kromě vypravení do školky, přípravy teplé snídaně uměl i učesat. Uměl dokonce uplést copánek „ze tří“ nebo vyčesat dva vysoké culíky s pěšinkou uprostřed – jako když střelí. Máma Rak, strážkyně rodinného krbu, měla a má moje vlasy moc ráda. Přestože mi stříhala ofinu podle kastrolu, a to od ucha k uchu, což je u čtvercového obličeje esteticky teda ale veliké terno. A vlasy mi dovolila v délce jen těsně pod ramena, aby s nimi bylo méně práce. Že to prý na dojem délky stačí. Vysvětlujte to ale malé holce, která chce být napřed princezna, pak dlouho nic, později zpěvačka a pak se uvidí ….
Máma to s tou délkou vlasů pod ramena říká dodnes, ale dodává, že mám hezčí vlasy než ona sama, přestože je mám krásné právě po ní a po babičce z tátovy strany. Na svoji první návštěvu kadeřnictví v 16 letech z prvních peněz z brigády na každý pád moc ráda vzpomínám. No a několik dětských období vzdoru a snahy o bezofinový dlouhovlasý stav se konalo, to zase ne že ne. Babička zpravidla láteřila na téma mých vlasů zatoulaných všude po bytě, říkala mým vlasům „chrouny“, ať se jdu učesat, že vypadám jak Rozára …
Věřím, že nejen mne během dospívání doslova „masíroval“ po změně režimu příval televizních reklam na Vidal Sassoon Wash & Go, Gliss Kur s kudrnkou, která láme nůžky vejpůl a po němž jsem měla svou první kontaktní alergickou reakci v životě vyznačující se rudým a napuchlým obličejem (zejména očními víčky). Moje nejoblíbenější produkty tehdy dospívající holky byly okurkový Timotei šampon, a dlouhá léta jsem používala šampon a kondicionér Elseve pro objem v bílém obalu s fialovým čtvercem. Jediná vlasová starost byla max. „ten nej- kartáč“, neb jsem se snažila do rovna nekartáčovat, ale doslova hřebelcovat. Na té době bylo s odstupem času podle mne krásné to, že ještě neexistovaly žehličky na vlasy. Že ideál krásných vlasů mé generace byl o lesku zdravých vlasů, „čerstvě umytém, voňavém“ nadýchaném objemném účesu, o hřívě lvice. Ne o vyžehlených, rovných a silikonem pokrytých hladkých záclonách místo vlasů podél obličeje, navíc se ztenčenými konečky… Ty přišly později… Ale protože bych musela žehlit s ohledem na objem a délku vlasů nejspíš hodinu a nevěděla jsem ani, jak přesně správně foukat vlasy přes kulatý kartáč do rovna, nikdy jsem se s žehličkou, ale ani s kulmou či kulatým kartáčem nespřátelila. Natož s natáčkami. Pokud moje ruce něco nechápaly a neuměly, byla to vlasová péče. Vlasy byly i po sebedelším snahám o zkrocení v koupelně po příchodu do práce zase beztvaré, krepaté a objemné. A čím dál sušší.
Jako malá holka jsem si přála mít „hřívu jako lev“, až vyrostu. A chtěla jsem být krásná, asi protože jsem si tak jako dítě a holka nikdy nepřipadala, naopak. A taky jsem nic podobného tak do 15 let od nikoho neslyšela. Vypadala jsem jako holkokluk a s kluky se rvala, s děvčaty si moc nerozuměla a celkově jsem tak nějak nezapadala. Naštěstí se to včas v dobré obrátilo, ten přerod z dítěte-káčete v ženu proběhl, zabydlení se v sobě a vztazích k ostatním a světu a celkové ukotvení též …
První důležitý milník v mém životě bylo odstěhování se do Německa a posléze z etických a ekologických důvodů přirozený přechod na přírodní drogerii a kosmetiku. Vegetariánství přišlo poté v roce 2013, po jednom větším prozření nejen ohledně složení potravin a kosmetiky, které mne začalo s ohledem na citlivost mojí do té doby atopické pokožky zajímat čím dál víc. Zdravotní problémy (histaminová intolerance a občasné anafylaktické šoky) díky změně stravy postupně odezněly. V lednu roku 2014 jsem objevila evropský e-shop Ecco-verde a v něm celý nový širý svět kosmetiky se sortimentem rozsáhlejším, než který mi mohly nabídnout dva malé bio obchůdky v místě mého bydliště. Hltala jsem bezpočet recenzí a na jejich základě 3/2014 poprvé koupila Biofficina Toscana koncentrovaný aktivní kondicionér, ten se zeleným lístečkem na obalu a tehdy ještě průhledným obalem. A který byl tak prima, že jsem koupila a radostně používala 3 za sebou. Pleťovou péči založenou na hydrolátech, olejích a máslech jsem vyměnila za výbornou kosmetiku Dr. Hauschka, protože mojí žíznivé a křehké pleti nestačila. Zejména jejich kosmatcovou Med řadu Dr. Hauschka, kterou mi představila kosmetička a kolegyně z práce na klinice, kde jsem pracovala. A tu vyměnila později za krásné značky Pai Skincare a 100% Pure bez vody a alkoholu, které teprve přinesly opravdu spokojenou pokožku nejen bez hrubých začervenalých „lišejů“, podkožní krupičky, výsevů, alergických reakcí, ale i bez všudypřítomné suchosti. Objevila jsem výborné značky dekorativní kosmetiky Everyday Minerals a Lily Lolo, které jsem časem nahradila značkami 100% Pure a Gressa a jinými oblíbenci. Našla jsem si to své pravé ořechové a na přelomu roku 2017/2018 se po 11 letech rozhodla vrátit zpět domů do Čech. V kosmetice pěstící i dekorativní tedy mám s ohledem na životní peripetie celkem přehled. Přesto jsem byla ohledně vlasové péče pole neorané.
Používala jsem v té době už sice bezsulfátový eko šampon bez alkoholu, po něm jen Biofficina Toscana kondicionér, masku/zábal jsem nedělala ani pořádně nevěděla, jak na to – jak dlouho nechat působit, zda vlasy do ručníku balit/nebalit, neměla jsem čas ani chuť to řešit. Z vlasů jsem vodu po šamponu vymačkávala, kondicionéru tak používala 3x víc, než bylo třeba, pročesávala jsem vlasy sice s kondicionérem v nich, ale málo mokré. Náznakem masky bylo o pár minut delší působení kondicionéru. Občas jsem umyla vlasy mycím jílem Lavaerde od značky Logona. Po něm ale nedala kondicionér, protože na obalu psali „vhodné pro výrobu masek a zábalů“. Dávala příliš mnoho ač kvalitního oleje do vlhkých vlasů po vymytí kondicionéru místo před mytím… Nebo ho míchala s kondicionérem, protože jsem chodila na melír 2x – 3x ročně a vlasy se mi zdály suché…. Zkrátka už před lety jsem se správnou kosmetikou hodně špatně zacházela… Byla jsem veliké tápadlo, jako mnoho žen i mužů, kteří mají životní priority správně nastavené. Tedy úplně jinde.
Pak jsem objevila Curly Girl Method – CGM. Díky svojí kudrnaté německé kamarádce, která svoje vlasy nikdy zvlášť nehrotila, ale které se nelíbilo, že jí kadeřník tvrdí, že pouze s konvenční syntetickou dosáhne pěkných a zdravých vlasů, s přírodní kosmetikou ne, ta je „neúčinná a slabá“. Větší blbost jsme ani jedna neslyšely. Kamarádka si řekla, že začne o svoje vlasy lépe pečovat, ale s přírodní kosmetikou – se svými ajurvédskými bylinnými směsmi. A po důkladné internetové rešerši narazila na CGM. Moc se mi některé myšlenky CGM líbily a zkusila jsem jít do toho taky, se svojí kosmetikou, tehdy šamponem a kondicionérem značky 100% Pure, který jsem začala používat i jako leave-in. Gel jsem měla doma jen od Alverde s alkoholem, ale pro start musel stačit. První mytí a styling dnešníma očima a tehdejšíma volšovýma rukama (obě levé) dopadlo katastrofálně (foto přikládám), vlasy měly za sebou v tom roce třikrát melír. Přesto jsem se odhodlala tak jít do práce i přes nešikovné ruce, nevyživené vlasy ten den jeden kompliment na moje „beach waves“ střídal druhý.
Našla jsem českou CGM facebook komunitu a záhy udělala největší začátečnickou chybu. Získala jsem po pročítání příspěvků pocit, že potřebuji „speciální profi kosmetiku“, abych objevila svoje celý život česáním v suchém stavu potlačované a utajované vlny 2a textury, ale na které moje věčná korona z krepu ukazovala zdviženým prstem. A že je tedy nutný kompromis, že musím slevit z nároků, které mám na vlasovou péči. Koupila jsem si za hříšné peníze celou řadu Flora & Curl a bez úvodního hloubkového mytí (které jsem s ohledem na měkkou vodu doma a na dosavadní “čistou přírodní low-poo Curly Girl approved kosmetiku” nepovažovala za nutné) ve jménu minimalismu tuto značku 4 měsíce dosti zarytě používala. Protože nové věci si kupuji, až ty původní spotřebuji. Tomu nesmyslnému hromadění kosmetiky jsem tedy naštěstí nepodlehla. Zejména, když mých 5 Flora produktů stálo 2 500 Kč, což je suma opravdu nelidská. A v kudrnaté komunitě jsem tuto kosmetiku vychvalovala a doporučovala dál, protože na sebe výsledky nenechaly především díky postupně osvojeným technikám mytí a stylingu čekat. No a složení se mi tehdy zdálo být lepší volbou v moři tzv. speciální kudrnaté kosmetiky. Zejména po 1. hloubkovém mytí (až po 4 měsících CGM) jsem měla asi tak čtyřnásobný objem vlasů a po výměně slabě tužícího gelu Flora na můj těžký vlas za gel Innersense jsem viděla téměř okamžitě první opravdové výsledky.
Bohužel mě ale záhy začala svědit vlasová pokožka a já jsem to mylně přičítala pravidelnému octovému oplachu, po kterém se přitom moje tehdy barvené žíznivé melírované vlasy mnohem více leskly. Problematická ale byla právě ona nová kosmetika v kombinaci sice s občasným, ale pravidelným plopem (turbanem z mikrovlákna). (Pozn.: Ještě několik měsíců po návratu k mojí eko kosmetice se skalp zklidňoval, než přestal svědit, a to až po zařazení olejových zábalů před mytím.)
Všechno zlé je ale pro něco dobré: Protože jsem kromě intuitivního a nadšeně experimentujícího i analytický typ člověka, zajímaly mne všechny souvislosti, a proto jsem si našla americkou a německou CGM komunitu a hodně důkladně a horlivě (k něčemu ty lockdowny byly dobré) jsem se jala zjišťovat vše ohledně vlasové péče jako takové i limity této kontroverzní metody. Složky pečující i problematické, přírodní i syntetické, studie na jejich působení. Postupy a techniky nejen CGM, ale i no poo vlasové péče a dalších. Různé mýty a předsudky ohledně vlasové péče jsem neustále prověřovala a konfrontovala s pohledem více než 5 000 let staré a stále platné ajurvédy (uceleného holistického medicínského systému), ke které mám osobně velmi blízko. Jeden aha moment střídal druhý.
Moje vlasy díky česání se pouze za mokra při mytí, nebo po přestříknutí hydrolátem 3. – 5. den po mytí přestaly padat a pokrývat celý byt. Přestalo jich tolik padat při mytí. Krep je minulostí. Vlasy se nelámou. Přestože je nechávám stříhat 1x za ca. 6 měsíců (občas i 9 měsíců), nemohu najít ani jeden roztřepený koneček. Dříve polámané a potrhané vlásky před ušima, takové to „učešu si culík a ten vyčuhující chaos před ušima musím někam ulíznout a přigelovat“, dorostly v silném pramínku na délku 15 cm a jsou součástí zbytku vlasů. Rostou jako z vody. Na své vlasy jsem začala sbírat tolik komplimentů, jako doposud nikdy za celý život. Od prodavaček v nákupních centrech. Od cizích lidí na ulici. Vlasy se vyživily, napily, zesílily a prohloubila se jim jejich přirozená barva. Krásně se lesknou. Každá kadeřnice je při návštěvě překvapena, s jak zdravým vlasem k ní přicházím, jak dobře vlas reaguje na barvení a jaké má barvení výsledky.
Postupně jsem získala jistý vhled a dovednosti jak v poradenství, tak v chemickém/přírodním barvení a střihu a nedalo mi to. Protože jsem vzděláním i nastavením pomáhající profese, začala jsem ve skupinkách i v soukromých zprávách radit začátečníkům i pokročilým tápajícím, kterých mi bylo v české CGM komunitě dost líto. Většina jich byla ponechána napospas produktovým a vzorkovým rotacím, zkoušení drahé „speciální“ kosmetiky naslepo a tápání ohledně nových a neznámých postupů, technik, názvosloví, vhodných produktů a hlavně svých vlastních vlasů. Když už těchto poradenství bylo 100, věděla jsem, že si přeji vytvořit bezpečný prostor, místo, kde se člověk nemusí bát na nic zeptat, že dostane odpověď. Že bude odpověď kvalitní, celostní a ještě milá a že s ním bude, ač v anonymním virtuálnu, zacházeno vždy lidsky, důstojně, s respektem a přátelsky.
Řízením osudu jsem narazila na Veroniku Movsesyan, ryzího člověka s duší stejně krásnou jako je její hlas. A protože jsme si s Verunkou výborně sedly, jak lidsky, tak i ve věcech vlasových a mnoha dalších jiných, projekt Pure Curl Care dostal šanci vzniknout. A brzy se rozšířil o Darinku Miličovou Chaloupkovou, matadorku v kudrnaté vlasové péči. A o Ivetku Woffovou, milovnici no poo a přírodního barvení, laktační poradkyni La Leche League. O skvělé ženy mnoha talentů. A jsem tomu moc ráda. Rok jsme v touze krátit lidem cestu ke zdraví vlasové pokožky a rozvinutí plného potenciálu vlasového porostu tvořily webové stránky, on-line vlasovou a kosmetickou poradnu, články a recenze pro Facebook skupinu, E-book, Seznam produktů, nastavily nároky na složení kosmetické péče a začaly mohutně testovat vše na trhu kosmetiky, co prošlo naším jemně vykalibrovaným sítem. Vzdělání jsme si rozšířily a prohloubily Trichologickým kurzem a neustále se dále vzděláváme. Tak, abychom uměly pro mnohé nový svět přírodní a biokosmetiky a mycích směsí našim klientkám a klientům přiblížit. Abyste se nebáli do těch doširoka otevřených zelených dveří vstoupit. Je to totiž mateřská náruč. Nezavírá se, když vejdete, ani když zase odejdete, můžete se kdykoliv vrátit. Je tu pro Vás neustále.
Naše „PCC“ je tu pro všechny. Pro jakékoliv vlasy i jakoukoliv pokožku. Pro dospělé rovnovlásky, pubertální vlnky, seniorní kudrnáče i afro dítka. Pro zvířecí miláčky. Pro kadeřníky i veřejnost. Pro hledající i tápající. Pro zdravé i nemocné. Pro zevnějšek i nitro. Pro obsah i formu. Pro otázky i odpovědi. A hlavně pro sebelásku, sebepřijetí a sebeobraz. Pro Vaši vlastní definici vlasové péče, kterou určujete jen Vy: pro svobodný tanec na kontinuu mycích směsí a hotové přírodní kosmetiky tam i zpět či na jednom místě. Na místě, kde jste nejradši a kde je Vám nejlépe. Pro tanec nahých vln noční rychlopéče maminek na rodičovské i líného sobotního stylingu a následného gala v plné polní. Vaše vlasová péče je Váš tanec, Vaším tempem na rozlehlém prostranství lepších voleb. Kdy máte pod nohama Zem a ta je a zůstane úrodná. Díky Vám a Vašim každodenním volbám.
A zjistíte, že je i ta vlasová cesta cestou domů, k Vám, k sobě.
S láskou
Lenka
